Náš běžný den - Středa 5. listopadu

	Kristina	Claudie
7:17	Spím.	Zvoní mi budík. Nobody cares.
7:30	Budík zvoní poprvé	Ležím zachumlaná pod dekou.
7:35	Budík zvoní podruhé	Stále ležím.
7:40	Naomi přichází k nám do pokoje, aby probudila hlavně Feliciu. Vstávám, den ode dne je to se mnou horší	Mentálně se připravuju na to, že budu muset opustit postýlku a vstát do zimy.
7:42		Začínám se oblékat, čistit zuby...
7:50	Claudie se pro mne stavuje po cestě na snídani a pokračujeme společně.	Stavuju se pro Kristi u ní v pokoji a jdeme na jídlo.
7:50- 8:05	Snídáme dneska samy, jindy sedíme s někým, koho prostě potkáme. Pro změnu máme ovesnou kaši.
8 :05	Dávám prádlo do pračky. Můžeme si prát samy anebo si nechat všechno vyprat přes školu. To ale většinou trvá několik dní a musela bych si na všechno oblečení našít jmenovku a to se mi nechce, takže se o to radši postarám sama.	Učím se na test z francouzštiny.
8 :15	Sedám si k počítači a pokračuju v práci na projektu o ebole, který dělám už přes týden, a ještě není hotový, mám 12 stránek. Jde o rozsáhlý výzkum ze zeměpisu. Velmi únavné a odstrašující. Odevzdávám to v pátek.
8 :30	Přichází moje spolubydlící Felicia a sousedka Naomi, s láskou se nechávám vyrušit od práce a společně si u čokolády, kterou přinesly, užíváme, že dnes ráno nemáme ani kapli ani assembly.
8 :57	Máme společnou cestu na hodinu. Je hrozná zima, ale alespoň svítí sluníčko.
9 :00	Dnes mám poměrně plný den a začínám hned v devět dvouhodinovkou klasiků. Na téhle hodině probíráme antická dramata, momentálně Electru. Miss Jensen je jedna z mých oblíbených učitelek, vždycky nám nosí koláčky a čaj, u kterých pak hru čteme a rozebíráme. Dneska mi ale neudělala radost, jelikož mi zadala hned další esej a to hned na pondělí. A koláčky nebyly.	Dnešek mi začíná francouzštinou. Hodina sice začíná v 9:00, ale i přes to tu v 9:02 ještě nikdo není – DH time. Píšeme test, na který jsem se celé ráno a i večer před tím učila. Snad mi to dopadne dobře a budu zase o něco chytřejší.
9:15	Miss Jensen nás pustila o trošku dřív a tak se vyhýbáme frontě na čaj o přestávce po prvních dvou hodinách.	Čaj se stal už nedílnou součástí našich životů. Já osobně si dávám vždycky zázvorový čaj nebo horkou čokoládu.
10:20	Stíhám ještě rychle přehodit prádlo z pračky do sušičky a jdu si udělat sýrový toast, jelikož mám vážně hlad.
10:40	Začíná mi dvouhodinovka zeměpisu. Každou středu mám hydrologii. Dnes jsme se zabývali podzemní vodou, tak jako už pár týdnů, a tím, že už docela brzo odjíždím domů. Aby mi to nebylo líto, dostala jsem hromadu práce.	Právě mi začaly dějiny umění. Cestu do učeben máme s Kristinou podobnou, ale já jdu tentokrát se spolužačkou Claire, se kterou mám přímo dějiny. Rozebíráme právě antické sochařství, konkrétně díla Polykleitose.
12:11	Potkávám se u Kristi v pokoji, je to už takový náš ritual, a jdeme společně na jídlo. Čekáme vždycky o trošku déle než přesně na dvanáctou, protože nikdy nemáme tou dobou hlad a navíc se k nám do jídelny nahrne celý náš i ten vyšší ročník.
12:30	Po obědě mám hodinu volno, které se říká prep stejně jako domácím úkolům. Sedíme u mě s Claudii a pár dalšími holkami, střídavě koukáme na seriál, pleteme náramky pro mou Young Enterprise společnost a já k tomu ještě sem tam dopíšu něco do mé práce na ebolu.	Jsem u Kristi v pokoji a pomáhám holkám s náramky .
12:45	Požární alarm začíná kvílet. Všichni už to ignorujeme, protože to piští každou středu touhle dobou. Můj pokoj má ale v tomhle jednu úžasnou nevýhodu. Je hned vedle toho bzučáku na chodbě…
13:40	Začíná nám tělocvik. Dneska je opravdu zima, ale musíme jít v naší uniformě. Tenhle měsíc chodím do concert room, kde nám pouštějí fitness videa s neskutečně otravným trenérem a bandou velmi sportovně zdatných lidí, kteří jsou schopni 45 minut poskakovat podle toho, jak ten trenér píská, zatím co my všechny odpadneme po deseti minutách a pak jen ležíme. (Ne to bych lhala, sem tam jsme donuceny vstát)	Na House Games mám mít normálně fitness, ale dnešní hodina se z neznámých důvodů proměnila opět v hodinu tance, kterou mám běžně v úterý. Bylo to fajn, učitelku na tancování mám hrozně ráda. Šla jsem pak ještě sama na chvilku do posilovny, zacvičit si na záda a zaběhat si.
14:30	Mám čas na rychlou sprchu před tím, než se musím vypravit na další hodinu. Největší plus dlouhých sukní je, že mi nezabere vůbec žádný čas obléknout se zpět do uniformy. Nemusím se starat o něco jako punčochy, prostě to na sebe jen natáhnu a jdu. Mrznu s morkou hlavou
15:00	Dnes nás na politiku dorazilo hrozně málo. Ve středu a ve čtvrtek mám hodiny s Miss Phillips, se kterou bereme volby. Obě dvě moje učitelky politiky patří k mým nejoblíbenějším, možná to bude i tím, jak moc mě tenhle předmět baví. Dneska jsme třeba na začátku hodiny dělaly rychlo-projekt o výsledcích voleb do kongresu USA.	Dnes už nemám žádné hodiny a tak dělám práci na další den. Učím se na španělštinu, píšu analýzu Temple of Athene na dějiny umění a dělám úkol na francouzštinu.
16:20	Druhé pauze dne se říká tea. Všichni mají volno a sejdou se v místnosti za jídelnou, kde jsou kávovary a občerstvení – vždycky sladké, což už mě osobně unavuje.	Běžím si pro čajík! <3
16:30 – 18:00	Po tolika hodinách za sebou si vždycky potřebuju najít trochu času na aktivní prokrastinaci. Přečtu si všechny denní emaily, přes které se tady řeší naprosto všechno, odpovím na pár osobních, kouknu se na nějaký seriál, při tom upletu další náramek, kterých potřebujeme vážně hodně, a přečtu si třeba noviny. Nakonec stejně musím začít dělat nějakou práci, esejí mám hodně a času i nadšení sem tam málo. Teď krom už stokrát zmiňované eboly pracuji na eseji na klasiky o postavení žen v Odyssei.	Pokračuji v práci na další dny.
18:00	Začíná mi každotýdenní setkání s mojí Young Enterprise společností. Říkáme si Zorr. Náš hlavní produkt jsme si pevně stanovily teprve dnes, takže vám o tom ještě nemůžu nic říct, ale chystám se určitě napsat článek o celém konceptu YE, takže se určitě máte na co těšit. Každopádně naše debaty, hádky, se táhnou ještě hodinu a kousek. Moje práce je sekretářka společnosti, takže musím zaznamenávat přesný chod jednání a potom to všem členům, včetně našeho supervizora, poslat. Už je vážně tma.	V 18:00h jsem šla s kamarádkami na večeři-měly jsme asijskou kuchyni-omnomnomn…Po výborné večeři jsem pak dokončila rozdělanou práci na další dny a po pilné práci následovala pilná prokrastinace-bohůžel ne však na dlouho. Ve 20:00h začínalo nacvičování na módní přehlídku, která se uskutečnila ve dnech 7.11.-9.11. 2014.
19:10	Konečně se dostávám na večeři. Středy vždycky večeřím se svou společností, protože už nestíháme jít na jídlo do naší běžné jídelny, kterou máme přímo v našem domě Willis, a musíme tak jít spolu do hlavní jídelny.
19:30	Vždycky pracuju nejlíp takhle večer. Máme na to i stanovený čas od sedmi do půl deváté, kterému se říká quiet time, kdy nás vychovatelky kontrolují, jestli jsme u sebe a děláme něco užitečného. Nemusí to být nutně preps, ale nerady nás vidí u filmů nebo jak s dáváme šlofíka. (Už jsem dostala černý puntík za to).
21:00	Mám ještě jedno neoficiální setkání se Zorrem, kde už víceméně jen projedeme kdo má co udělat na našem business plan.	Vracím se z nacvičování. Obcházím své oblíbené pokoje a kotvím tam, kde je mi v daném okamžiku nejlépe.
22:00	Od šesti večer nám už běží všechny internetové stránky přes den bloknuté. Píšu si tak s kamarády a snažím se při tom pracovat na eseji a, ano uhodli jste, na ebole.	Ukončuji svou pouť po pokojích, dávám všem dobrou noc. Nastává má nejoblíbenější část dne-teplá sprcha, „krátké“ koukání na film + využití dostupného internetu a následně SPÁNEK.
23:30	Internet padá. Převlíkám se do pyžama a ještě si jdu pro už suché prádlo do prádelny. Nemusím si na zítra nic připravovat, máme celý den volno až na dvě hodiny večer, takže můžu jít s klidem spát, i když se mi vůbec nechce. Ráno stejně zase nebudu moct vstát.	Touto dobou jsem už měla výjimečně noc.